Štítek: travel

• Jak poznat, že už jedu z posledních sil

  Dlouho jsem si myslela, že vyčerpání vypadá jednoduše. Že člověk prostě padne do postele, vyspí se a druhý den je zase dobře. Jenže skutečné vyčerpání je mnohem zákeřnější. Nepřijde ze dne na den. Připlíží se. Nejdřív máte pocit, že jste jen trochu unavení. Pak si říkáte, že už to bude lepší, až zvládnete tuhle jednu…

  —

• Jak neztratit sebe

  Dlouho jsem si myslela, že být dobrou mámou, pěstounkou nebo partnerkou znamená vydržet. Ještě chvíli. Ještě jeden den. Ještě jednu krizi. Ještě jedno zklamání. Ještě jednu probdělou noc. Jenže někde mezi péčí o druhé jsem začala ztrácet sama sebe. Ani jsem si nevšimla kdy. Najednou jsem nebyla Jitka. Byla jsem máma. Pěstounka. Organizátorka. Řešitelka problémů.…

  —

• Zamkla jsem skříňku. Ne vztah.

  Zmizely peníze. V okamžiku, kdy jsem to zjistila, se ve mně všechno stáhlo. Nejen kvůli těm penězům. Kvůli tomu, co se s nimi pojilo. Znovu ztracená důvěra. Znovu otázky. Znovu ten pocit, že stojíme na místě, kde už jsme jednou byli. Myslím, že většina rodičů nebo pěstounů zná chvíle, kdy se únava neskládá z jedné…

  —

• Když mám pocit, že to nezvládám

  Byl to obyčejný den. Takový ten den, který nezačne špatně, ale postupně se na něj nabalují další a další věci. Tělo bolí. Hlava je plná. Do toho běžný provoz domácnosti, škola, povinnosti, práce kolem dětí. A pak přijde zpráva. Zase škola. Zase problém. Zase situace, kterou už jsme řešili. Sedím v kuchyni a cítím, jak…

  —

• Dva světy mého dětství

  Když se řekne dětství, většina lidí si představí jeden domov, jednu rodinu a jeden příběh. Já jsem vyrůstala ve dvou světech. Byly tak rozdílné, že se dnes někdy sama divím, že patřily do jednoho života. Jeden svět byl plný nejistoty. Druhý přijetí. Jeden mě učil opatrnosti. Druhý důvěře. A mezi nimi jsem byla já. Malá…

  —